Jsem usoplený žebrák

Tvé lásky,

jsem usoplený žebrák

lásky Tvé.

 

Hostina v Tvém domě.

Prostřený stůl,

ubrus bez vrásky,

tisíce světel

a hosté.

 

Rozzářené tváře,

svaté duše,

milují se,

milují Tě.

 

Ty obsluhuješ, Králi,

tisícero vůní a přece jedna,

tisícero chutí v jedné přec.

To je věc!

Hudba, jásot, radost Tvá, radost Tvých.

Nech mě prosím sedět

v koutě toho sálu —

— ani nešpitnu, jistě ne!

Budu se jen dívat,

opřená zády ke stěně.

 

Jsem usoplený žebrák,

usoplený žebrák lásky Tvé.