Slavnost svatých Cyrila a Metoděje je velký svátek. Na Moravě určitě. Před několika lety jsme s manželem objevili Vítochov. Velmi zajímavé místo, kde se každoročně 5. července koná cyrilometodějská pouť.

 

 

Nejzajímavější na tom je, že vítochovský kostelík, jeden z nejstarších na Moravě, je zasvěcen sv. Michaelu archandělovi. Proč tedy cyrilometodějská pouť? Když jsme pátrali po odpovědi na tuto otázku, dozvěděli jsme se od místních, že v 19. století zde sloužil jistý kněz, jehož jméno jsem zapomněla, nadšený obrozenec. A protože toužil po cyrilometodějské pouti, hledal tak dlouho, až našel (anebo vymyslel?) zprávu o tom, jak přes Vítochov procházel svatý Metoděj. Na wikipedii se praví:

"Na své cestě do Čech zastavil se svatý Metoděj na hrádku na Dětochově a vyučil Dětocha a jeho družinu víře Kristově. Kázal vystavět svatyni a slíbil, že se na zpáteční cestě u něho zastaví, svatyni vysvětí a zanechá tu kněze. Se stavbou měl prý Dětoch nemalé potíže. Začal stavět na několika místech, ale vždy nějaká nehoda způsobila, že vyhledal jiné místo ke stavbě. Když se nikde nevedlo lépe, poradil mu kdosi, aby zasadil na několika okolních vrších borovice kořeny vzhůru a kde se ujmou a porostou, tam aby kostel postavil. Stalo se. A hle! Na kopečku, kde stála socha pohanského boha, se kořeny zazelenaly. Podivil se Dětoch této náhodě, či divu! Povalil pohanskou modlu a jal se stavět na tom místě křesťanskou svatyni a šťastně dílo dokončil. Když se pak sv. Metoděj vracel z Čech, posvětil kapli Dětochovu a na jejím kamenném, velmi primitivním oltáři konal první oběť mše svaté."

Kdo má historického ducha, nechť pátrá po původu této legendy :-) Každopádně od tohoto vyprávění se odvíjí tradice cyrilometodějských poutí na Vítochově. Kostelík leží v nadmořské výšce 626 m, vystavěn byl asi někdy v polovině 13. století. Vskutku stojí za to ho navštívit. K nejvýznamnějším památkám patří zdejší fresky, románská křtitelnice a náhrobní kameny. Fresky ve třech řadách zobrazují Krista vševládnoucího a čtyři znaky evangelistů – člověka, lva, býka a orla. Dále pašije, poslední soud, Nanebevstoupení Páně, Pannu Marii ochranitelku a sv. Michaela. Křtitelnice ze 13. století je vytesaná z tzv. nedvědického mramoru a má podobu kalicha. Náhrobní kameny pocházejí asi z doby renesance. Kostel se veřejnosti otevírá jenom několikrát do roka, takže zítra máte jednu z mála příležitostí prohlédnout si tyto krásy zblízka.

 

 

 

Pouť do Vítochova lze spojit s procházkou okolo nedaleké přehrady Vír. Vzhledem k tomu, že slouží jako nádrž na pitnou vodu a v jejím okolí platí vyhláška I. pásma hygienické ochrany, setkáte se tu se vskutku panenskou přírodou. Nádhera:

 

 

 

Za návštěvu stojí taky nedaleký Karasín. Když vystoupáte na zdejší rozhlednu, ukáže se vám pohled na nádherně zvlněnou krajinu Vysočiny. Tyhle kopečky mě chytají za srdce. Kravín v popředí je nedílnou součástí zdejší idyly:

 

 

V širším okolí Vítochova jsou další zajímavosti. Například známý gotický hrad, který určitě poznáte z fotografie (a kdo pozná, může napsat do komentáře).

 

 

Tolik tedy pozvánka na pouť do Vítochova. A kde budete slavit svaté Cyrila a Metoděje vy? Znáte nějaké místo s tradicí cyrilometodějské pouti, o kterém se tak často nemluví? Napište o tom - ať už do komentáře anebo na svůj blog.

Vaše @Kollenka