Vize: Přivést Krista blíž k moderním mladým lidem.


Cíle:

  1. Podporovat rozvíjení vztahů mezi mladými křesťany a jejich setkávání v reálném světě.
  2. Přispívat k duchovnímu růstu a formaci mladých křesťanů pomocí internetové společenské sítě.
  3. Pomáhat k rozvoji a vzniku nových společenství mladých křesťanů.
  4. Podpořit věřící mladé lidi zejména v oblastech, kde je jich málo.
  5. Vytvořit místo na internetu, kde se mladí věřící lidé budou rádi scházet, kde se budou moci vyjádřit a které jim pomůže jak v žití svého křesťanství tak svého běžného života.
  6. Představit křesťanství a způsoby jeho vyznání moderní cestou jak nevěřícím tak věřícím.
  7. Vytvořit platformu pro podporu dobrých nápadů a projektů na poli pastorace a evangelizace mládeže.

Úvaha nad vizí:

„Přivést Krista blíž k moderním mladým lidem.“ Kdo koho chce kam přivádět a ke komu? Můžeme Krista vzít za ruku a dotáhnout ho k mladým lidem a říct jim: „Tady je Ježíš Kristus, teď se mu pokloňte a přijměte ho za svého Pána“? Trochu absurdní obraz a asi trochu přehnaný. Možná bychom se dočkali odpovědi: „Dobrý háro, vole.“ nebo byl nezájmu a možná i pohrdání.
Oprosťme se, prosím, od chápání a vnímání tohoto světa, který se dívá jen na povrch a nepřemýšlí o druhém, třetím, x–tém významu sdělení, ale hledí jen na první dojem a pocit. Vize na první přečtení opravdu může evokovat výše popsaný styl jednání, který chce Krista někam vláčet. Je ale třeba se podívat, co chce příslušná věta říci a jaký si klade úkol a cíl.
„Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť 'každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen'. Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: 'Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!'“ (Řím 10,12-15)
Aby se druhý člověk mohl setkat s Kristem, musí mu být hlásán, zvěstován. Bůh sám se snížil k nám lidem natolik, že nám dovolil, abychom si jeho slovo i Slovo brali do úst a zvěstovali ho, zvěstovali slovo pravdy, slovo Evangelia. Duchovní autoři hovoří o tom, že tím jediným a pravým Evangeliem (radostnou zvěstí) je samotný Ježíš Kristus vyslovený Otcem.
Pokud mi jde o to, aby hlásané Slovo (Kristus) bylo přijato, sám tímto Slovem musím být proměněn a prodchnut. Čím větší je mé ztotožnění s Kristem, tím vhodnější a přiměřenější prostředky hlásání volím. Stávám se tak služebníkem Slova a umožňuji, aby sám Kristus přišel. Nejsem tedy ten, který Krista někam tahá, postrkuje ho a nutí jít tam, kam nechce. Jsem pak služebník, který otevírá dveře, aby Ten, který chce vstoupit, tak mohl učinit. Služebník musí Ježíše ukázat, hlásat tak, aby sami mladí chtěli k němu přijít - tedy přivést Krista blíž k mladým, aby mladí mohli přijít blíž ke Kristu a mohlo tak dojít k tomu nejkrásnějšímu setkání na světě.
Opačně postavené vyjádření (přivést mladé lidi ke Kristu) by znamenalo chtít mladé přitáhnout ke Kristu bez toho, aniž by nejdříve věděli, kdo to Ježíš je a jak je krásné a dobré se s ním setkat. Moje snaha by byla téměř zbytečná, minimálně příliš namáhavá. Navíc tato metodika neodpovídá ani Kristu ani mladým. Evangelia jsou plná vyprávění, jak se Ježíš nejprve setkává s určitým člověkem a toto setkání zanechá hluboký dojem, a až následně je tu rozhodnutí k následování. Na druhou stranu mladí jsou velice hákliví na to, pokud je někdo někam nutí a tlačí.
Proto je třeba nejdříve ukázat na krásu Ježíše Krista a přitažlivým způsobem ho představit, zvěstovat a tím pomoci mladým k rozhodnutí podat Ježíši ruku a vydat se s ním na cestu.

P. Jenda Krbec, duchovní signály.cz